ترجمة سورة الذاريات

Czech - Czech translation

ترجمة معاني سورة الذاريات باللغة تشيكي من كتاب Czech - Czech translation.


Při rychle běžících,

břímě nesoucích,

lehce plynoucích

a rozkaz rozdělujících!

To, co vám je slíbeno, je vskutku pravdivé

a soud dozajista nastane!

Při nebi plném drah hvězdných,

vy libujete si v řečech rozporných,

od nichž odvrátí se ten, kdo byl odvrácen.

Nechť zhynou lháři prolhaní,

kteří v hlouposti své jsou lhostejní

a ptají se: "Kdy dostaví se den poslední?"

V den, kdy budou ohněm zkoušeni!

"Okuste tuto svou zkoušku! Tohle je to, co přáli jste si uspíšit!"

Však v zahradách a u pramenů bohabojní budou dlít

přijímajíce to, co Pán jejich jim dává, neb před tím dobré skutky konali

a jen malou část noci spávali

a za úsvitu o odpuštění prosívali

a ze svých majetků vždy patřičně žebrákům a nemajetným dávali.

Na zemi znamení jsou pro věřící přesvědčené,

a také ve vašich duších. Což jasně to nezříte?

A na nebesích je váš příděl obživy a rovněž to, co vám je slíbeno.

Při Pánu nebes i země, toto je skutečnost stejná jako to, že hovoříte.

Zdaž doneslo se ti o Abrahamových poctěných hostech vyprávění?

Hle, vešli k němu a pravili "Mír", a on odvětil: "I vám mír, lidé neznámí!"

A k rodině své odešel a tučné tele připravil

a se slovy "Což jíst nebudete?" jim je předložil.

A pocítil strach před nimi, však oni mu pak pravili "Neboj se!" a zvěst o narození chlapce moudrého mu oznámili.

Pak žena jeho přiběhla vzrušena a do tváře se bila a volala: "Vždyť já neplodná jsem již stařena!"

I odpověděli: "Takto Pán tvůj děl a On věru moudrý je i vševědoucí."

A otázal se Abraham: "Jaká věc vás přivádí, vyslanci?"

Odvětili: "Posláni jsme byli mezi lidi hříšné,

abychom na ně seslali kameny z hlíny pálené,

u Pána tvého jmény přestupníků označené."

Ty z nich, kdož věřící byli, jsme odtamtud vyvedli,

však dům jen jediný těch, kdož do vůle Boží se odevzdali, jsme tam nalezli.

A zanechali jsme je jako znamení těm, kdo trestu bolestného se obávají.

... A o Mojžíšovi; hle, vyslali jsme jej k Faraónovi se zjevnou pravomocí,

ten však se obrátil i se svou oporou a prohlásil: "Kouzelník je to nebo blázen!"

A uchvátili jsme jej i vojska jeho a do moře jsme je uvrhli, neb pokárání byl hoden.

... A o Ádovcích; hle, vyslali jsme proti nim vichřici zničující,

jež nic z toho, nad čím se převalila, nenechala, aby v prach to neproměnila.

... A o Thamúdovcích; hle, bylo jim řečeno: Užívejte si ještě nějakou chvíli!

Však rozkazu Pána svého neposlechli a zemětřesení je postihlo, zatímco se dívali,

a nebyli schopni se zpříma postavit a nebylo jim pomoci.

... A o lidu Noemově před nimi, a to byli hanebníci!

Nebe jsme důkladně postavili, vždyť My jsme rozšiřovateli,

a zemi jsme rozprostřeli - a jak výteční jsme v tom byli!

A každou věc jsme v párech stvořili - snad si to připomenete!

K Bohu se utíkejte, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný,

a nepřidružujte k Bohu žádné jiné božstvo, neb já jsem od Něho pro vás varovatel zjevný!

A stejně tak nepřišel k těm, kdož před těmito byli, žádný posel, aby o něm neprohlásili: "Kouzelník je to nebo blázen!"

Což po sobě to dědí? Nikoliv, však lid je to vzpurný.

Odvrať se proto od nich, a nebudeš za to kárán!

Připomínej, vždyť připomenutí je věřícím prospěšné!

A džiny a lidi jsem jedině proto stvořil, aby Mne uctívali,

a nechci od nich žádný příděl obživy a netoužím po tom, aby Mne živili,

vždyť Bůh sám je živitel, vládce síly a nezviklatelný!

Věru těm, kdož křivdili, se dostane přídělu podobného, přídělu jim rovných před nimi; nechť se tedy o uspíšení nesnaží!

Běda nevěřícím v ten jejich den, jenž byl jim přislíben!
سورة الذاريات
معلومات السورة
الكتب
الفتاوى
الأقوال
التفسيرات

سورة (الذَّاريَات) من السُّوَر المكية، نزلت بعد سورة (الأحقاف)، وقد جاءت ببيانِ عظمة الله، وقُدْرتِه على التصرُّف في الكون، وإنزالِ العذاب بمَن شاء، كيف شاء، متى شاء، ومِن ذلك قَسَمُه بـ(الذَّاريَات)، وهي: الرِّياح، وهي آيةٌ من آيات الله، يُصرِّفها اللهُ إن شاء للرَّحمة، وإن شاء للعذاب؛ فعلى الناسِ الفرارُ إلى الله، الذي هو طريقُ النجاة.

ترتيبها المصحفي
51
نوعها
مكية
ألفاظها
360
ترتيب نزولها
67
العد المدني الأول
60
العد المدني الأخير
60
العد البصري
60
العد الكوفي
60
العد الشامي
60

* سورة (الذَّاريَات):

سُمِّيت سورةُ (الذَّاريَات) بهذا الاسم؛ لافتتاحها بالقَسَم بـ(الذَّاريَات)؛ وهي: الرِّياح.

* أُثِر عن النبي صلى الله عليه وسلم قراءتُه لسورة (الذَّاريَات) في صلاة الظُّهر:

عن البراءِ بن عازبٍ رضي الله عنهما، قال: «كُنَّا نُصلِّي خلفَ النبيِّ ﷺ الظُّهْرَ، فيُسمِعُنا الآيةَ بعد الآياتِ مِن لُقْمانَ والذَّاريَاتِ». أخرجه النسائي (٩٧١).

1. وقوع البعثِ والجزاء (١-٢٣).

2. دلائل القدرة الإلهية (٢٤-٤٦).

3. الفرارُ إلى الله طريق النجاة (٤٧- ٦٠).

ينظر: "التفسير الموضوعي لسور القرآن الكريم" لمجموعة من العلماء (7 /443).

مقصودُ سورة (الذَّاريَات) هو الدعوةُ إلى طاعة الله، والاستجابة لأمره؛ من خلال التحذير من وقوع العذاب بالأقوام؛ فإن اللهَ في هذه السورة أقسَمَ بـ(الذَّاريَات)، وهي الرِّياح التي يُعذِّب الله بها من يشاء من عباده، يقول البِقاعي: «مقصودها: الدلالة على صدقِ ما أنذَرتْ به سورةُ (ق) تصريحًا، وبشَّرت به تلويحًا، ولا سيما من مُصاب الدنيا، وعذابِ الآخرة.

واسمها (الذَّاريَات): ظاهرٌ في ذلك، بملاحظة جواب القَسَم؛ فإنه - لِشِدة الارتباط - كالآية الواحدة وإن كان خمسًا.

وللتعبير عن الرِّياح بـ(الذَّاريَات) أتمُّ إشارةٍ إلى ذلك؛ فإن تكذيبَهم بالوعيد لكونهم لا يشعُرون بشيءٍ من أسبابه، وإن كانت موجودةً معهم». "مصاعد النظر للإشراف على مقاصد السور" للبقاعي (3 /25).