ترجمة سورة القمر

Czech - Czech translation

ترجمة معاني سورة القمر باللغة تشيكي من كتاب Czech - Czech translation.


Blíží se hodina a měsíc se rozpoltí.

Když nevěřící znamení vidí, odvracejí se a říkají: "Kouzlo ustavičné!"

A za lež je prohlašují a své vášně následují, však ustanovení každé je neměnné.

A věru dostalo se jim již některých zvěstí, jež výstrahy obsahují

i moudrost dokonalou. Však nic platné není varování!

Odvrať se od nich tedy! V den, kdy svolavatel zavolá k věci strašné,

se sklopeními zraky vystoupí z hrobů svých jak kobylky rozptýlené,

krky ke svolavateli natažené! A řeknou nevěřící: "Toto věru těžký je den!"

A již před nimi lid Noemův znamení za výmysl pokládal a Našeho služebníka za lháře prohlásil; i řekli oni: "Blázen!" a on byl jimi odstrašen.

Pána svého vzýval: "Pomoz mi, jsem přemožen!"

A brány nebeské jsme otevřeli pro vodu tekoucí proudem

a ze země vytrysknout jsme dali pramenům, až setkaly se oba proudy dle rozkazu, jenž byl již předurčen.

A naložili jsme Noeho na loď postavenou z prken a palmových vláken,

aby plula pod naším zrakem v odměnu tomu, jenž byl tak odvržen.

A ponechali jsme ji jako znamení. Což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

A jaký byl Můj trest a Mé varování?

A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

A také ´Ádovci prohlásili za lež Naše znamení a jaký byl Můj trest a Mé varování?

A vyslali jsme proti nim vítr svištivý v den neblahý, nekonečný,

jenž lidi vytrhával tak, že byli jak palem vyvrácených kmeny.

A jaký byl Můj trest a Mé varování?

A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

A rovněž Thamúdovci varování za lživé pokládali

a řekli: "Máme snad následovat smrtelníka z nás vzešlého? To bychom zbloudilí a pošetilí byli!

Jak to, že zrovna jemu ze všech nás bylo připomenutí svrženo? Ba nikoliv, on lhář je opovážlivý!"

Však zítra se dozvědí, kdo lhář byl opovážlivý!

My k nim věru pošleme velbloudici jako pokušení jejich, a ty je trpělivě pozoruj

a oznam jim, že voda je mezi ně rozdělena a napití každé má čas svůj.

I zavolali svého druha, ten ruku vztáhl a velbloudici zahubil.

A jaký byl Můj trest a Mé varování?

A poslali jsme na ně jen výkřik jediný a stali se podobnými slámě suché, z níž ohrada se staví.

A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

Za lživé soukmenovci Lotovi varování prohlásili,

a poslali jsme vítr kamení nesoucí proti nim - kromě rodu Lotova, jejž za jitra jsme zachránili

z milosti Své. A takto odměňujeme ty, kdož vděčnost projevili.

Ačkoliv Lot je varoval před Naší přísností, oni pochybovali o varování

a přáli si jeho hosty svést, však oči jejich jsme oslepili: "Okuste trestu Mého a varování!"

A nazítří zrána je zasáhl trest trvalý.

"Okuste trestu Mého a varování!"

A učinili jsme Korán snadným pro připomínání; což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

A věru dostalo se i rodu Faraónovu varování,

však za lež prohlásili všechna Naše znamení a uchvátili jsme je tak, jak mocný a všemohoucí činí.

Jsou snad vaši nevěřící silnější, než byli tamti či bylo vám v Písmech zaručeno bezpečí?

Anebo řeknou snad: "My jsme shromáždění vítězící."

Však toto shromáždění na útěk bude obráceno a zády se otočí.

Ba ano! Hodina bude časem schůzky jejich, Hodina velmi záludná a hořce chutnající.

A hříšníci věru budou v pošetilosti a v bloudění,

a v den, kdy budou tváří k zemi vlečeni, zvoláno bude: "Ochutnejte Saqaru pohlazení!"

A každou věc jsme vskutku v určených rozměrech stvořili

a rozkaz náš je pouze slovo jediné, rychlé jak oka mžiknutí.

A vskutku jsme již zahubili jiné vám podobné. Což není nikoho, kdo připomněl by si to nyní?

A vše, co konali, je v Písmech zapsáno

a vše, ať malé či velké, je v nich zaznamenáno.

A bohabojní věru budou mezi zahradami a řekami,

v příbytku pravdy, u vládce všemohoucího!
سورة القمر
معلومات السورة
الكتب
الفتاوى
الأقوال
التفسيرات

سورة (القَمَر) من السُّوَر المكية، نزلت بعد سورة (الطارق)، وقد افتُتحت ببيانِ اقتراب أمر الله؛ من تحقُّقِ وقوع الساعة وشِدَّة اقترابها، وتقسيم الناس في جزائهم إلى أهلِ الجِنان، وأهل النِّيران والخسران؛ من خلال قصِّ سِيَرِ بعض الأنبياء، وقد كان صلى الله عليه وسلم يَقرأ سورة (القمر) في عيدَيِ الفطر والأضحى.

ترتيبها المصحفي
54
نوعها
مكية
ألفاظها
342
ترتيب نزولها
37
العد المدني الأول
55
العد المدني الأخير
55
العد البصري
55
العد الكوفي
55
العد الشامي
55

* قوله تعالى: {اْقْتَرَبَتِ اْلسَّاعَةُ وَاْنشَقَّ اْلْقَمَرُ ١ وَإِن يَرَوْاْ ءَايَةٗ يُعْرِضُواْ وَيَقُولُواْ سِحْرٞ مُّسْتَمِرّٞ} [القمر: 1-2]:

عن أنسِ بن مالكٍ رضي الله عنه، قال: «سألَ أهلُ مكَّةَ النبيَّ ﷺ آيةً، فانشَقَّ القمرُ بمكَّةَ مرَّتَينِ؛ فنزَلتِ: {اْقْتَرَبَتِ اْلسَّاعَةُ وَاْنشَقَّ اْلْقَمَرُ} [القمر: 1] إلى قولِه: {سِحْرٞ مُّسْتَمِرّٞ} [القمر: 2]، يقولُ: ذاهبٌ». أخرجه الترمذي (٣٢٨٦).

* قوله تعالى: {يَوْمَ يُسْحَبُونَ فِي اْلنَّارِ عَلَىٰ وُجُوهِهِمْ ذُوقُواْ مَسَّ سَقَرَ ٤٨ إِنَّا كُلَّ شَيْءٍ خَلَقْنَٰهُ بِقَدَرٖ} [القمر: 48-49]:

عن أبي هُرَيرةَ رضي الله عنه، قال: «جاء مشرِكو قُرَيشٍ يُخاصِمون رسولَ اللهِ ﷺ في القَدَرِ؛ فنزَلتْ: {يَوْمَ يُسْحَبُونَ فِي اْلنَّارِ عَلَىٰ وُجُوهِهِمْ ذُوقُواْ مَسَّ سَقَرَ ٤٨ إِنَّا كُلَّ شَيْءٍ خَلَقْنَٰهُ بِقَدَرٖ} [القمر: 48-49]». أخرجه مسلم (٢٦٥٦).

* سورة (القمر):

سُمِّيت سورةُ (القمر) بذلك؛ لافتتاحها بذكرِ انشقاق القمر، وهي معجزةٌ من معجزات النبي صلى الله عليه وسلم.

* كان صلى الله عليه وسلم يقرأ سورة (القمر) في عيدَيِ الفطر والأضحى:

عن عُبَيدِ اللهِ بن عبدِ اللهِ: «أنَّ عُمَرَ بنَ الخطَّابِ سألَ أبا واقدٍ اللَّيْثيَّ: ما كان رسولُ اللهِ ﷺ يَقرأُ في الفِطْرِ والأضحى؟ قال: كان النبيُّ ﷺ يَقرأُ بـ {قٓۚ وَاْلْقُرْءَانِ اْلْمَجِيدِ}، و{اْقْتَرَبَتِ اْلسَّاعَةُ وَاْنشَقَّ اْلْقَمَرُ}». أخرجه ابن حبان (2820).

1. المقدمة (١-٥).

2. إنذارٌ ووعيد (٦-٨).

3. عاقبة قوم نوحٍ (٩-١٧).

4. عاقبة عادٍ (١٨-٢٢).

5. عاقبة ثمودَ (٢٣-٣٢).

7. عاقبة قوم لوطٍ (٣٣-٤٠).

8. عاقبة المكذِّبين من آلِ فرعون (٤١-٤٢).

9. تعقيبٌ وختام (٤٣-٥٥).

ينظر: "التفسير الموضوعي لسور القرآن الكريم" لمجموعة من العلماء (7 /515).

مقصدُ السورة بيانُ أمر الساعة، وتحقُّق وقوعها، وشدة قُرْبه، وإثباتُ الجزاء للمؤمنين بالجنان، وللكافرين بالنِّيران والخسران، ويشير ابن عاشور إلى مقصدها بقوله: «تسجيل مكابَرة المشركين في الآيات البيِّنة.

وأمرُ النبي صلى الله عليه وسلم بالإعراض عن مكابَرتهم.

وإنذارُهم باقتراب القيامة، وبما يَلقَونه حين البعث من الشدائد.

وتذكيرهم بما لَقِيَتْه الأُمَمُ أمثالهم من عذاب الدنيا لتكذيبهم رُسُلَ الله، وأنهم سيَلقَون مثلما لَقِيَ أولئك؛ إذ ليسوا خيرًا من كفار الأمم الماضية.

وإنذارهم بقتالٍ يُهزَمون فيه، ثم لهم عذابُ الآخرة، وهو أشد.

وإعلامهم بإحاطة الله علمًا بأفعالهم، وأنه مُجازيهم شرَّ الجزاء، ومُجازٍ المتقين خيرَ الجزاء.

وإثبات البعث، ووصف بعض أحواله.

وفي خلال ذلك، تكريرُ التنويه بهَدْيِ القرآن وحِكْمته». "التحرير والتنوير" لابن عاشور (27 /166).

وينظر: "مصاعد النظر للإشراف على مقاصد السور" للبقاعي (3 /40).